Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví po 15 měsících růstu poprvé kleslo, zahájilo se o čtvrtinu méně bytů

České stavebnictví definitivně přerušilo patnáctiměsíční řadu, kdy stavební produkce meziročně rostla. V červenci totiž podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce meziročně klesla o 2,7 procenta. Jde o první meziroční propad po 15 měsících růstu. Stavební úřady v červenci vydaly meziročně o 9,2 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 61 procent. Výrazně propadla i bytová výstavba, ČSÚ eviduje 2726 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 28,6 %. Také dokončených bytů bylo letos v červenci ve srovnání se stejným měsícem loňského roku méně, konkrétně o šest procent.



"Bytová výstavba zůstává tristní. V hlavním městě firmy v červenci zahájily stavbu jen 302 nových bytů, a to ještě jen na papíře. ČSÚ totiž jako zahájené eviduje byty v takových projektech, které v daném měsíci získaly stavební povolení. Neznamená to ale, že se začaly stavět i ve skutečnosti. Reálný počet zahájených bytů tak bude ještě o něco nižší," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Nejvíce nových bytů se letos staví ve Středočeském kraji, kde jich ČSÚ v rámci nové výstavby od začátku roku do konce července eviduje 3931. Více než v Praze, která do statistik letos zapsala 2995 zahájených bytů, se daří bytové výstavbě i na jižní Moravě s 3038 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se zahájilo jen 494 nových bytů.

"Na stavebnictví negativně působí hlavně dva faktory. Nedostatek stavebního materiálu a pracovníků a také strach a nejistota z dalšího ekonomického vývoje. Válka na Ukrajině zásadně ztížila či dokonce v některých případech zcela přerušila dodávky stavebního materiálu pocházejícího z této země, konkrétně jde například o stavební ocel, jejíž nedostatek se projevil hned na jaře. Stavební firmy zasáhl také odliv ukrajinských pracovníků, kteří dostali povolávací rozkaz a odešli bránit svou zemi. České stavebnictví je totiž na Ukrajincích už spoustu let velmi závislé, naštěstí jejich odchod není tak hromadný, jak se po vypuknutí války čekalo," tvrdí developer Korec.

"Mnohem horší dopad má současná extrémně vysoká inflace a hlavně neustále rostoucí ceny energií, které jsou mnohonásobně vyšší než loni. Mnozí investoři ty veřejné nevyjímaje nyní s většími investicemi raději vyčkávají a snaží se vytvořit dostatečnou rezervu pro pokrytí mnohonásobně vyšších nákladů na energie. Také některé dříve nasmlouvané veřejné zakázky stavební firmy vypovídají, protože se jim vyplatí zaplatit smluvní pokutu, než dodržet původně stanovenou cenu, která je ale nyní už mimo realitu a hluboko pod současnými náklady," říká šéf Ekospolu.

"Současná situace je velmi turbulentní a je těžké odhadovat jakýkoliv další vývoj. Kdo však čeká lepší časy pro stavebnictví, toho musím bohužel zklamat. Lépe ještě dlouho nebude. O dostupnějším bydlení a lepší veřejné infrastruktuře si tak v dohledné době můžeme nechat jen zdát," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...