Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví po 15 měsících růstu poprvé kleslo, zahájilo se o čtvrtinu méně bytů

České stavebnictví definitivně přerušilo patnáctiměsíční řadu, kdy stavební produkce meziročně rostla. V červenci totiž podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce meziročně klesla o 2,7 procenta. Jde o první meziroční propad po 15 měsících růstu. Stavební úřady v červenci vydaly meziročně o 9,2 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 61 procent. Výrazně propadla i bytová výstavba, ČSÚ eviduje 2726 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 28,6 %. Také dokončených bytů bylo letos v červenci ve srovnání se stejným měsícem loňského roku méně, konkrétně o šest procent.



"Bytová výstavba zůstává tristní. V hlavním městě firmy v červenci zahájily stavbu jen 302 nových bytů, a to ještě jen na papíře. ČSÚ totiž jako zahájené eviduje byty v takových projektech, které v daném měsíci získaly stavební povolení. Neznamená to ale, že se začaly stavět i ve skutečnosti. Reálný počet zahájených bytů tak bude ještě o něco nižší," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Nejvíce nových bytů se letos staví ve Středočeském kraji, kde jich ČSÚ v rámci nové výstavby od začátku roku do konce července eviduje 3931. Více než v Praze, která do statistik letos zapsala 2995 zahájených bytů, se daří bytové výstavbě i na jižní Moravě s 3038 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se zahájilo jen 494 nových bytů.

"Na stavebnictví negativně působí hlavně dva faktory. Nedostatek stavebního materiálu a pracovníků a také strach a nejistota z dalšího ekonomického vývoje. Válka na Ukrajině zásadně ztížila či dokonce v některých případech zcela přerušila dodávky stavebního materiálu pocházejícího z této země, konkrétně jde například o stavební ocel, jejíž nedostatek se projevil hned na jaře. Stavební firmy zasáhl také odliv ukrajinských pracovníků, kteří dostali povolávací rozkaz a odešli bránit svou zemi. České stavebnictví je totiž na Ukrajincích už spoustu let velmi závislé, naštěstí jejich odchod není tak hromadný, jak se po vypuknutí války čekalo," tvrdí developer Korec.

"Mnohem horší dopad má současná extrémně vysoká inflace a hlavně neustále rostoucí ceny energií, které jsou mnohonásobně vyšší než loni. Mnozí investoři ty veřejné nevyjímaje nyní s většími investicemi raději vyčkávají a snaží se vytvořit dostatečnou rezervu pro pokrytí mnohonásobně vyšších nákladů na energie. Také některé dříve nasmlouvané veřejné zakázky stavební firmy vypovídají, protože se jim vyplatí zaplatit smluvní pokutu, než dodržet původně stanovenou cenu, která je ale nyní už mimo realitu a hluboko pod současnými náklady," říká šéf Ekospolu.

"Současná situace je velmi turbulentní a je těžké odhadovat jakýkoliv další vývoj. Kdo však čeká lepší časy pro stavebnictví, toho musím bohužel zklamat. Lépe ještě dlouho nebude. O dostupnějším bydlení a lepší veřejné infrastruktuře si tak v dohledné době můžeme nechat jen zdát," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž