Přeskočit na hlavní obsah

Ošetřovatelka z táborské zoo odchovala mládě, které jeho matka odmítla

Příroda někdy dokáže být z lidského pohledu hodně krutá. Přesvědčili se o tom v táborské zoologické zahradě, kde jedna z tamních daněl porodila letos na jaře mládě, ale odmítla se o něj postarat. Ve volné přírodě by bylo takové mládě odsouzeno k rychlé a osamocené smrti. Naštěstí se narodilo v táborské zoo, kde se péče o něj ihned ujaly místní ošetřovatelky. Jen díky jejich nepřetržité a několikaměsíční péči se mohlo daňčí mládě v těchto dnech konečně osamostatnit.

Zástupkyně vedoucí ošetřovatelky ZOO Tábor Jana Vosátková s daňčím mládětem Daníkem

Mladý daněk pojmenovaný Daník se nyní už prohání ve výběhu, který sdílí s lamou Navarou a beránkem. Tito zvířecí kamarádi, kteří bez druhého neudělají takřka krok, nového obyvatele výběhu přijali velmi pěkně. Hned se s malým daňkem dali dohromady. Příběh, který nakonec skončil happyendem však šťastně rozhodně nezačal.

Mládě jsme oddělili od dančího stáda a umístili do zázemí. Museli jsme mu nahradit mateřskou péči, role náhradní matky se ujaly zástupkyně vedoucí ošetřovatelky Jana Vosátková a zástupkyně kurátorky kopytníků Nikola Krejčiříková. Ty se o mládě od prvních dnů pečlivě staraly, pravidelně ho krmily z láhve a učily všechny dovednosti potřebné k přežití. Mládě si k nim vytvořilo tak pevné pouto, že k sobě z počátku nikoho jiného kromě Jany a Nikoly nepouštělo. Jen v jejich přítomnosti se zklidnilo a nechalo se nakrmit,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.



Mláděti se díky péči ošetřovatelek Jany a Nikoly velmi dařilo a rostlo jako z vody. Nadešel proto čas, kdy by mohlo opustit izolaci a podívat se poprvé ven. „Návrat do daňčího stáda nepřipadal v úvahu, ale nalezli jsme jiné řešení. Rozhodli jsme se, že zkusíme Daníka připojit ke zvířecím kamarádům Lamě a beránkovi, kteří spolu sdílí jeden výběh. Tento krok se nám vyplatil, protože po prvních nesmělých krocích po novém domově se mladý daněk osmělil a přidal se k novým spolubydlícím. Příběh daňčí záchrany tak má naštěstí dobrý konec,“ dodal mluvčí zoo Sušanka.

Nejde o první zvíře z táborské zoo zachráněné za neobvyklých okolností. V minulosti svou smrt díky neobvyklé operaci přežila i kráva Bára, se zhoubným nádorem se na špičkové veterinární stanici v Německu léčil i táborský nosál. „Každý zvířecí život je důležitý a má smysl udělat pro jeho záchranu vše, co jde. Často volíme i taková řešení, která se na první pohled zdají nereálná a příliš nákladná. Záchrana živého tvora je však vždy naší prioritou,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že je to zcela v souladu s posláním táborské zoologické zahrady. Tím je ochrana nejen ohrožených druhů zvířat, ale všech živých tvorů.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž