Přeskočit na hlavní obsah

Ošetřovatelka z táborské zoo odchovala mládě, které jeho matka odmítla

Příroda někdy dokáže být z lidského pohledu hodně krutá. Přesvědčili se o tom v táborské zoologické zahradě, kde jedna z tamních daněl porodila letos na jaře mládě, ale odmítla se o něj postarat. Ve volné přírodě by bylo takové mládě odsouzeno k rychlé a osamocené smrti. Naštěstí se narodilo v táborské zoo, kde se péče o něj ihned ujaly místní ošetřovatelky. Jen díky jejich nepřetržité a několikaměsíční péči se mohlo daňčí mládě v těchto dnech konečně osamostatnit.

Zástupkyně vedoucí ošetřovatelky ZOO Tábor Jana Vosátková s daňčím mládětem Daníkem

Mladý daněk pojmenovaný Daník se nyní už prohání ve výběhu, který sdílí s lamou Navarou a beránkem. Tito zvířecí kamarádi, kteří bez druhého neudělají takřka krok, nového obyvatele výběhu přijali velmi pěkně. Hned se s malým daňkem dali dohromady. Příběh, který nakonec skončil happyendem však šťastně rozhodně nezačal.

Mládě jsme oddělili od dančího stáda a umístili do zázemí. Museli jsme mu nahradit mateřskou péči, role náhradní matky se ujaly zástupkyně vedoucí ošetřovatelky Jana Vosátková a zástupkyně kurátorky kopytníků Nikola Krejčiříková. Ty se o mládě od prvních dnů pečlivě staraly, pravidelně ho krmily z láhve a učily všechny dovednosti potřebné k přežití. Mládě si k nim vytvořilo tak pevné pouto, že k sobě z počátku nikoho jiného kromě Jany a Nikoly nepouštělo. Jen v jejich přítomnosti se zklidnilo a nechalo se nakrmit,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.



Mláděti se díky péči ošetřovatelek Jany a Nikoly velmi dařilo a rostlo jako z vody. Nadešel proto čas, kdy by mohlo opustit izolaci a podívat se poprvé ven. „Návrat do daňčího stáda nepřipadal v úvahu, ale nalezli jsme jiné řešení. Rozhodli jsme se, že zkusíme Daníka připojit ke zvířecím kamarádům Lamě a beránkovi, kteří spolu sdílí jeden výběh. Tento krok se nám vyplatil, protože po prvních nesmělých krocích po novém domově se mladý daněk osmělil a přidal se k novým spolubydlícím. Příběh daňčí záchrany tak má naštěstí dobrý konec,“ dodal mluvčí zoo Sušanka.

Nejde o první zvíře z táborské zoo zachráněné za neobvyklých okolností. V minulosti svou smrt díky neobvyklé operaci přežila i kráva Bára, se zhoubným nádorem se na špičkové veterinární stanici v Německu léčil i táborský nosál. „Každý zvířecí život je důležitý a má smysl udělat pro jeho záchranu vše, co jde. Často volíme i taková řešení, která se na první pohled zdají nereálná a příliš nákladná. Záchrana živého tvora je však vždy naší prioritou,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že je to zcela v souladu s posláním táborské zoologické zahrady. Tím je ochrana nejen ohrožených druhů zvířat, ale všech živých tvorů.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...