Díky pastvě divokých koní se počty ohrožených hořců zvýšily o 367 procent, mladých rostlin o tisíce procent

Všechna očekávání překonaly výsledky sčítání ohrožených hořců křížatých v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jejich počty se sedm let po příchodu divokých koní a dalších kopytníků zvýšily o neuvěřitelných 367 procent. Počty mladých rostlin vzrostly dokonce o tisíce procent.

Čísla přineslo letošní sčítání, které vědci dokončili včera. „Hlavní mapované plochy se nacházejí na obou milovických pastvinách a na sousedních nepasených plochách, které jsou zahrnuty pro srovnání. Populace hořců na šestnáctihektarové modelové ploše na pastvině u Milovic vykazuje oproti roku 2016 doslova astronomický nárůst. Na této pastvině udržované divokými koňmi a pratury stoupl počet bodů obsazených hořci z 66 na 415. To je více než šestinásobný nárůst. Celkový počet dospělých rostlin přitom stoupl ze 198 na 924, tedy o 367 procent,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Z hlediska kondice populace však není důležitý jen počet dospělých kvetoucích rostlin, ale také přítomnost mladých rostlinek, semenáčů. „V roce 2016 jsme napočítali jen 55 semenáčů, letos to bylo 3109. Nárůst počtu semenáčků o neuvěřitelných 5.553 procent jsme nečekali ani v nejodvážnějších představách. Na několika místech jsme napočítali více než 100 semenáčů, v jednom případě dokonce přes 300. Semenáče se přitom často vyskytovaly také osamoceně, daleko od mateřských rostlin a prokazatelně tedy stále probíhá expanze populace na nové, dosud neosídlené plochy,“ konstatoval Miloslav Jirků.

Před pěti lety byla velká část milovické pastviny pro hořce místem, kde jen přežívaly v hustých vysokostébelných porostech agresivních trav. V uplynulých letech zde však velcí kopytníci svou činností na vyšších desítkách hektarů obnovili pestré květnaté louky s výrazným zastoupením krátkostébelných trávníků, které hořcům naopak vyhovují. „Narušováním drnu kopyty navíc neustále vznikají malé plošky bez vegetace. Ty jsou nezbytné pro reprodukci hořců, protože právě a jen na nich dokáží vyklíčit semínka a následně přežít semenáče. Je patrné, že hořce dokázaly pastvou velkých kopytníků obnovené biotopy využít, dochází k intenzivní reprodukci a populace strmě roste,“ oceňuje Miloslav Jirků přínos pastvy velkých kopytníků.

Podobné, i když ne tak výrazně, vzrostla populace hořce i na pastvině Traviny u Benátek n. Jizerou, kterou udržují divocí koně spolu se zubry. Počet bodů osídlených hořci na Travinách stoupl z 62 na 224. Počet dospělých hořců vzrostl z 287 na 830, tedy o bezmála 190 procent, počet semenáčů vzrostl ze 103 na 603, tedy o 485 procent. Znatelně pomalejší tempo růstu populace na Travinách je dána tvrdšími podmínkami. „Jsou tam mělčí, výrazně jílovité půdy, které mají tendenci vysychat. Z uplynulých sedmi let pastvy bylo pět let mimořádně suchých, což je zejména pro semenáčky kritické. Na této relativně sušší lokalitě pak logicky přežije výrazně menší procento semenáčů než na relativně vlhčí pastvině přímo u Milovic,“ doplnil Miloslav Jirků. Pastva velkých kopytníků na Travinách navíc začala s téměř ročním odstupem oproti milovické části, takže příroda tam měla kratší čas na obnovu a regeneraci.

Varovná jsou výsledky sčítání v těch částech bývalého vojenského prostoru, které zůstaly mimo pastviny velkých kopytníků. Na kontrolní nepasené ploše na Travinách sice bylo letos napočítáno o polovinu více dospělých hořců, ale pouze šest semenáčů. „Dochází zde tedy ke stárnutí populace, reprodukce je minimální a je jen otázkou času, kdy vlivem dalšího zarůstání zanikne. Také na dalších nepasených lokalitách v bývalém vojenském prostoru, u letiště a na Pozorovatelně západ, byl zaznamenán jen zanedbatelný počet semenáčů,“ upozornil Miloslav Jirků.

„To, že pastva velkých kopytníků vedla k dramatickém nárůstu počtu hořců je nesmírně důležité i proto, že mimo rezervaci divokých koní dochází dál k degradaci rozsáhlých ploch bývalého vojenského prostoru. Díky pastvě velkých kopytníků získaly ohrožené hořce potřebné útočiště, kde mohou dlouhodobě přežít,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v roce 2015 založila.

Spolu s hořcem křížatým vědci mapují také ohroženého a zákonem chráněného modráska hořcového Rebelova, jehož housenky se mohou vyvíjet pouze na hořci. „Na každém bodě osídleném hořci je zjišťována přítomnost vajíček modrásků, jejichž prázdné obaly zůstávají na hořcích až do zimy, kdy nadzemní části hořců odumírají. Před pěti lety bylo na různých místech bývalého vojenského prostoru modráskem okladeno 29-55 procent hořců, letos to bylo 70-90 procent. Také jednomu z našich nejvzácnějších motýlů se tedy v Milovicích díky velkým kopytníkům daří,“ zdůraznil Miloslav Jirků.

Letošní sčítání hořců trvalo výrazně déle, než vědci původně předpokládali. „Díky vysokému počtu hořců jsme totiž trávili mnoho času zapisováním dat do tabletu, označováním jednotlivých hořců, abychom vyloučili jejich opakované započítání a následně focením prakticky každé rostliny. Celkem sčítání zabralo pět týdnů intenzivní práce a jedna z mapovaných lokalit stále čeká na dokončení. Před pěti lety jsme přitom totéž území v menším počtu lidí zvládli za poloviční čas,“ porovnává Miloslav Jirků.

Letošní úsilí se podle něj vyplatilo. „Výsledek mluví sám za sebe. Jedná se patrně o nejrozsáhlejší a nejdetailnější populační sčítání hořců v Česku, navíc s kompletní fotodokumentací. Analyzovat proto budeme nejen počty, ale také další biologické charakteristiky, které z fotek vyčteme,“ popisuje Miloslav Jirků další kroky vědců.

S mapováním ve svém volném čase pomáhalo celkem dvanáct dobrovolníků z Milovic a okolí, Prahy, ale také od Jičína nebo ze Znojma. Podobně pestré bylo složení dobrovolníků profesně. Zapojili se žurnalisté, učitelé, geolog, technik, bankéř, účetní nebo radní pro životní prostředí Středočeského kraje. „Jim všem patří velký dík, že poskytli svůj čas a zejména oči při hledání hořců i trpělivost při jejich počítání a značení,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Porovnání výsledků sčítání na milovické pastvině:

Rok 2016 / Rok 2021

Počty bodů:
66 (55% okladených) / 415 (70% okladených)

Počty dospělých hořců:
198 / 924

Počty semenáčků:
55 / 3109