Generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec je zároveň majitelem ZOO Tábor a známým milovníkem zvířat. Níže přinášíme jeho komentář ke zvažovanému povolení lovit zvěř v českých lesích lukem a šípy.
Mizerná
hygiena, zaostalá zdravotní péče, pravidelně se opakující morové epidemie a
výrazně nižší průměrné dožití. Málokomu by se při pohledu na běžnou realitu
středověkého života chtělo do tohoto období vracet. Přesto teď velmi reálně
hrozí, že se posuneme o stovky let zpět. A odnesou to hlavně zvířata
v našich lesích. Poslanci totiž projednávají novelu mysliveckého zákona,
která má umožnit lovit zvěř lukem a šípy. To považuji za neuvážený krok zpátky,
který jen zvýší utrpení lovených zvířat.
Naučit se ovládat
luk správně, je velmi těžké. Ještě obtížnější je trefit správně statický terč,
což mi potvrdí každý, kdo to někdy s lukem zkoušel. Riziko, že se výstřel
nepodaří, je mnohem vyšší než u jiné střelné zbraně. To se ještě násobí, pokud
statický terč zaměníme za pohyblivý. Jenže novodobým Vilém Tellům už nestačí
jen neživé terče, ale rádi by si vystřelili i na živé zvíře. Vůbec jim přitom
nevadí, že mu tím mohou způsobit velké utrpení a dlouhou bolestivou smrt.
Lov lukem ve
volné přírodě je totiž velmi náročný, nejen fyzicky. Lovec potřebuje mnoho
zkušeností a znalostí. K lovenému zvířeti se musí přiblížit mnohem blíže,
proto je výrazně složitější dostat se do správné pozice pro výstřel. Stačí
malinká chyba, poryv větru nebo pohyb větvičky a šíp nezasáhne cíl přesně.
Vystřelený šíp také letí podzvukovou rychlostí, k cíli tak letí déle. Tím
roste riziko, že se lovené zvíře po výstřelu pohne a šíp ho bolestivě zraní.
Paradoxně
proto v tomto kontextu působí jedno ze zdůvodnění návrhu novely. Povolení
lovu lukem prý zvýší atraktivitu myslivosti pro mládež i lidi, kteří by se
k ní jinak nedostali. Takže tahle změna má dostat do lesů více mladých, po
krvi zvířat toužících lidí. Jak to bude s jejich zkušenostmi, už raději
nikdo příliš neřeší. Hlavně že někdo pomůže s vybíjením zvířat, která jsou
podle návrhu prý přemnožená.
Jakýkoliv lov
zvířat pro zábavu je odsouzeníhodný a neměl by být v civilizovaných zemích
tolerován. Zdůvodňovat návrat ke středověkým praktikám tím, že umožní dostat do
lesů více krvelačných mladých lovců s minimálními zkušenostmi, je úplně
mimo. Ono má svůj důvod, proč moderní lidstvo některé dřívější praktiky
opustilo. Stejně jako nechceme s bolavým zubem chodit ke kováři, měli
bychom si odpustit i lovení zvířat lukem a šípem. Obojí patří hluboko do
minulosti.
RNDr.
Evžen Korec, CSc.
ředitel
Zoologické zahrady Tábor
předseda Cane
Corso klubu ČR
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v ČR ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně v zimním období je až do konce března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 17:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce
zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto
majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz.
Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380
zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat