Přeskočit na hlavní obsah

Strašidelná dýně zaujala krkavce z táborské zoo

Krkavce velké má mnoho lidí spojené s tajemnem a čarodějnictvím. Možná proto, že jsou tak velcí a temní. U nás tomu nejspíš pomohla i oblíbená pohádkový seriál Arabela, ve kterém se zlotřilý čaroděj Rumburak měnil právě v tohoto majestátního ptáka. Špatnou pověst však měli už ve starověkých Aténách, kde často vystupovali jako pomlouvači. Právě za pomluvy měl Apollón změnit jejich původně bílé peří v temně černé. V severské mytologii  pak dva krkavci provází přímo Odina, ten je díky nim znám také jako krkavčí bůh Hrafnáss. Krkavec je také hlavní „postavou“ známé básně Edgara Allana Poea, v níž osamělý muž vzpomíná na zemřelou dívku Leonovu. Krkavčí pár z táborské zoo jako by si této temné image užíval a ještě ji posiloval. Jak jinak si vysvětlit jejich zvědavé okukování strašidelné dýně. Nejednomu návštěvníkovi při pozorování takové scenérie přeběhl mráz po zádech a vybavilo se známé zlověstvné slovo „Nevermore!“.



Krkavce velké, kteří na českém území patří k ohroženým druhům zvířat, si lidé často pletou s havranem. Rozdíl mezi nimi je však zjevný. Krkavec má černý zobák, který je na vrchní straně u kořene opeřený, zatímco havran má zobák šedohnědý a neopeřený. Jeho křídla mohou mít rozpětí až 1,5 metru. Živí se drobnými obratlovci, vajíčky ptáků, semeny, často jako mrchožrout konzumuje zbytky po velkých šelmách a běžně i odpadky na skládkách. Krkavci patří k nejinteligentnějším zvířatům. Například k velkým mrtvolám zvířat, se kterými by si sám nevěděl rady, přivolá vlky nebo kojoty, aby mrtvou zvěř „načali“. Krkavec také dokáže mnohem lépe než papoušek napodobovat zvuky. Má asi 30 různých vlastních zvukových projevů, naučí se zvuky zvířat (například štěkání psa), předmětů jako třeba vrzání dveří, nebo lidské řeči. Na rozdíl od papoušků opakují nejen slova, ale napodobují i intonaci a barvu hlasu.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...