Přeskočit na hlavní obsah

Jedenapůlmetrový Vlasta si v táborské zoo pochutnává na vařených fazolkách a jiné zelenině

Vařené fazolové lusky doplněné další zeleninou a saláty si dopřává každý den jedenapůlmetrový leguán zelený Vlasta, který je zatím posledním přírůstkem táborské zoologické zahrady. Do Tábora přicestoval na konci minulého roku od soukromého chovatele, u kterého žil ve stísněných podmínkách. Táborská zoo mu poskytla kvalitnější životní podmínky. Jeho ubikace odpovídá jeho velikosti, ve které má k dispozici i bazének. Dostává kvalitní stravu, která se skládá čistě z rostlinné složky. Kromě zmiňovaných fazolových lusků doplňuje jeho jídelníček například řapíkatý celer, pórek, polníček, rukola, římský salát či kedlubnové nebo mrkvové natě. Občas dostává také ovoce jako borůvky, banány, maliny a další. Všechno musí být důkladně omyté a nakrájené na malé kousky, protože leguáni nejsou schopni potravu rozkousat.


Leguán zelený pochází z lesních oblastí tropické Střední a Jižní Ameriky. Jde o samotářského tvora, který žije vysoko v korunách stromů převážně poblíž vodních ploch. Velmi dobře šplhá, plave a potápí se. Toho využívá v případě nebezpečí, kdy se utíká schovat právě do vody. Pokud možnost útěku nemá, nafoukne svůj hrdelní lalok, syčí a kývá hlavou. Při boji pak rozdává bolestivé rány silným ocasem, kouše ostrými zuby a škrábe drápy.

Leguán je velký ještěr, délka jeho těla dosahuje jednoho až dvou metrů a váží mezi třemi až pěti kilogramy. Zaznamenán byl ale i devítikilový jedinec. Barva kůže je obvykle zelená nebo našedlá, existují ale i jiné barevné varianty – modročerná v jižním Peru, černá a růžová vyskytující se na ostrovech Bonaire, Curaçao, Aruba a Grenada, červená v západní Kostarice a oranžová v Mexiku.

Tělo leguána je ještěrkovité se čtyřmi pětiprstými končetinami s dlouhými zahnutými drápy. Typickým znakem jsou výrazný hřeben ze zahnutých trnů a hrdelní lalok, který napomáhá k termoregulaci. Využívá se ale i při námluvách či hájení teritoria. Lalok samce je větší než u samic, samci mají i větší hlavu a delší ostny na hřbetě, hlavně za krkem. Leguán má vynikající zrak, díky kterému zaznamená sebemenší pohyb na velkou vzdálenost. Naopak za šera a ve tmě nejspíš vidí hůře. Stejně jako většina plazů je studenokrevný, jeho teplota tak závisí na okolním prostředí. Pro termoregulaci mu slouží právě
jeho hrdelní lalok, který pro zahřátí napřímí směrem ke slunci. Pokud potřebuje naopak zchladit, zachycuje jím studený proud vzduchu.

Dlouho se soudilo, že jsou leguáni všežravci. Teprve nedávno vědci zjistili, že se živí výhradně býložravě. Nejčastěji žere různé listí, bobule, mladé výhonky či sladké ovocné plody. Potravu pouze trhá pomocí drobných ale ostrých zubů, ale nežvýká ji. Polyká i velká sousta, pokud jsou velká až příliš, rozdrtí je silným svalnatým jazykem.

V době rozmnožování se stávají samci agresivními a často spolu bojují. Samice naklade 20 až 40 vajec do podzemních nor, kde je nechá svému osudu až do vylíhnutí. Mláďata jsou po vylíhnutí jasně zelená a měří až 27 centimetrů. Společně s rodiči tvoří zhruba jeden rok jednu skupinu, teprve poté se osamostatní.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž