Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví loni kleslo o 2,6 procenta, vydaných stavebních povolení bylo nejméně za osm let

České stavebnictví loni zažilo další špatný rok. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za celý rok 2023 meziročně klesla o 2,6 procenta, přičemž propad na konci roku zrychlil. Jen v prosinci se stavebnictví propadlo ve srovnání se stejným měsícem roku předchozího o 4,6 procenta. Stavební úřady během loňského roku vydaly o 10,1 procenta stavebních povolení méně než před rokem. Počet 77 399 vydaných stavebních povolení je podle ČSÚ nejnižší od roku 2015. Propadla se také bytová výstavba, statistici za loňský rok evidují 35 700 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 15,5 procenta.



Zásadně se propadla bytová výstavba v hlavním městě, kde se loni v rámci zcela nové výstavby zahájilo 4846 nových bytů. To je o 1013 bytů méně než v roce 2022. Statistici evidují dalších 847 zahájených bytů v rámci změny dokončených staveb, to je o něco více než předloni, kdy takových bytů bylo 621. Deficit bytového fondu v Praze se tak opět zvýšil.

Pokud zůstaneme pouze u zcela nové výstavby bytů, tak první místo loni uhájil Středočeský kraj, kde se začalo stavět 5176 nových bytů. Pouhé tři byty rozhodly o tom, že jižní Morava skončila na třetím místě, když zde statistici napočítali celkem 4843 zahájených nových bytů. Tedy o zmiňované tři byty méně než v Praze.

"České stavebnictví táhne ke dnu hned několik zásadních problémů. Tím prvním je neuvěřitelně složitá stavební legislativa, která místo aby zjednodušovala povolování nových staveb, tak je pouze komplikuje a oddaluje. V polovině letošního roku sice vstoupí v plnou účinnost nový stavební zákon, který by měl povolovací proces zjednodušit a výrazně zrychlit, jeho vliv se však projeví až s odstupem. Zásadní komplikace způsobil také enormní růst cen stavebních prací a materiálu. To ostatně dokládá mimo jiné to, že loni sice klesl počet stavebních povolení, ale orientační hodnota těchto staveb meziročně vzrostla o 16,8 procenta. Nedostatek pracovních příležitostí ale v poslední době přiměl stavební firmy, aby u větších zakázek nabídly o něco lepší ceny. Zda půjde o změnu dosavadního trendu zdražování, však teprve uvidíme," komentuje aktuální statistiky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Nemalé problémy při plánování a realizaci staveb podle Korce působí také zastaralé územní plány mnoha velkých měst včetně Prahy či Brna. "Kvůli vyčerpání rozvojových ploch se například v hlavním městě takřka všechna nová bytová výstavba řeší takzvanými dílčími změnami územního plánu, což výstavbu opět výrazně protahuje. Bez tohoto procesu by se ale v Praze aktuálně nepostavil téměř žádný nový bytový projekt. Vyřešení tohoto problému a schválení nového územního plánu s dostatkem stavebních ploch pro přirozený rozvoj města je však stále v nedohlednu," tvrdí pražský developer.

"Výše zmíněné problémy budou české stavebnictví táhnout ke dnu také v letošním roce. Neočekávám proto, že by v nejbližší době došlo k zásadnímu obratu a oživení. Přitom na nedostatek nových bytů i stále nedokončenou infrastrukturu doplácíme úplně všichni," doplňuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž