Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví loni kleslo o 2,6 procenta, vydaných stavebních povolení bylo nejméně za osm let

České stavebnictví loni zažilo další špatný rok. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za celý rok 2023 meziročně klesla o 2,6 procenta, přičemž propad na konci roku zrychlil. Jen v prosinci se stavebnictví propadlo ve srovnání se stejným měsícem roku předchozího o 4,6 procenta. Stavební úřady během loňského roku vydaly o 10,1 procenta stavebních povolení méně než před rokem. Počet 77 399 vydaných stavebních povolení je podle ČSÚ nejnižší od roku 2015. Propadla se také bytová výstavba, statistici za loňský rok evidují 35 700 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 15,5 procenta.



Zásadně se propadla bytová výstavba v hlavním městě, kde se loni v rámci zcela nové výstavby zahájilo 4846 nových bytů. To je o 1013 bytů méně než v roce 2022. Statistici evidují dalších 847 zahájených bytů v rámci změny dokončených staveb, to je o něco více než předloni, kdy takových bytů bylo 621. Deficit bytového fondu v Praze se tak opět zvýšil.

Pokud zůstaneme pouze u zcela nové výstavby bytů, tak první místo loni uhájil Středočeský kraj, kde se začalo stavět 5176 nových bytů. Pouhé tři byty rozhodly o tom, že jižní Morava skončila na třetím místě, když zde statistici napočítali celkem 4843 zahájených nových bytů. Tedy o zmiňované tři byty méně než v Praze.

"České stavebnictví táhne ke dnu hned několik zásadních problémů. Tím prvním je neuvěřitelně složitá stavební legislativa, která místo aby zjednodušovala povolování nových staveb, tak je pouze komplikuje a oddaluje. V polovině letošního roku sice vstoupí v plnou účinnost nový stavební zákon, který by měl povolovací proces zjednodušit a výrazně zrychlit, jeho vliv se však projeví až s odstupem. Zásadní komplikace způsobil také enormní růst cen stavebních prací a materiálu. To ostatně dokládá mimo jiné to, že loni sice klesl počet stavebních povolení, ale orientační hodnota těchto staveb meziročně vzrostla o 16,8 procenta. Nedostatek pracovních příležitostí ale v poslední době přiměl stavební firmy, aby u větších zakázek nabídly o něco lepší ceny. Zda půjde o změnu dosavadního trendu zdražování, však teprve uvidíme," komentuje aktuální statistiky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Nemalé problémy při plánování a realizaci staveb podle Korce působí také zastaralé územní plány mnoha velkých měst včetně Prahy či Brna. "Kvůli vyčerpání rozvojových ploch se například v hlavním městě takřka všechna nová bytová výstavba řeší takzvanými dílčími změnami územního plánu, což výstavbu opět výrazně protahuje. Bez tohoto procesu by se ale v Praze aktuálně nepostavil téměř žádný nový bytový projekt. Vyřešení tohoto problému a schválení nového územního plánu s dostatkem stavebních ploch pro přirozený rozvoj města je však stále v nedohlednu," tvrdí pražský developer.

"Výše zmíněné problémy budou české stavebnictví táhnout ke dnu také v letošním roce. Neočekávám proto, že by v nejbližší době došlo k zásadnímu obratu a oživení. Přitom na nedostatek nových bytů i stále nedokončenou infrastrukturu doplácíme úplně všichni," doplňuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...