Přeskočit na hlavní obsah

Praha se loni rozrostla o 27 406 lidí, bytová výstavba za tímto trendem stále výrazně zaostává

Praha i v loňském roce potvrdila svou výjimečnou pozici mezi českými regiony, které láká stále více lidí. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se za celý rok 2023 rozrostla o 27 406 lidí, což ji s velkým náskokem řadí na první místo ze všech krajů ČR. Zásadní podíl na tom mají lidé, kteří se do hlavního města přistěhovali, takových bylo podle statistiků během dvanácti měsíců loňského roku 67 699, naopak vystěhovalo se „jen“ 40 656 lidí. Rozrůstání počtu obyvatel Prahy výrazně zrychlilo, ještě v roce 2022 v hlavním městě přibylo 10 714 nových obyvatel. Problémem je, že bytová výstavba není na tento nárůst vůbec připravená, upozorňuje developer Evžen Korec z Ekospolu.



"Stavební firmy loni zahájily v rámci zcela nové výstavby stavbu 4846 nových bytů. Pokud by měly sloužit jen novým Pražanům, muselo by jich v jednom bytě bydlet skoro šest. Přesně tolik lidí, o které se hlavní město loni rozrostlo, připadá na nově zahájený byt. Z toho jasně vyplývá, že lidé mířící do Prahy si své bydlení vybírají z už stojících bytů. Tím ale jen ještě zhoršují už tak špatnou dostupnost bydlení v hlavním městě," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

"Lidem stěhujícím se do Prahy se vůbec nedivím. České hlavní město jako nejbohatší region ČR a jeden z nejbohatších regionů v celé EU nabízí nejvyšší platy, nejlepší možnost profesního uplatnění, nejbohatší kulturní a sportovní infrastrukturu. Nelze pominout ani nejdostupnější zdravotní péči, rozsáhlou sít veřejné dopravy, nadprůměrnou bezpečnost a strategickou polohu. Proto musíme počítat s tím, že se Praha na současném počtu 1 384 732 obyvatel jen tak nezastaví," tvrdí šéf Ekospolu.

Hlavní město by se mělo podle Korce na tento demografický vývoj připravit. "Nutností je hlavně nový územní plán s dostatečným množstvím rozvojových ploch pro velkou bytovou výstavbu. Aktuálně stále platí vyčerpaný územní plán z roku 1999 (platit začal o rok později). Přestože se měl po deseti letech aktualizovat, nestalo se tak. V současnosti proto nejsou dostupné pozemky pro velkou bytovou výstavbu a takřka každý nový projekt se staví jen díky tomu, že investor před zahájením stavby musel projít martyriem zvaným dílčí změna územního plánu. Bez tohoto zdlouhavého procesu, jehož výsledek je vždy nejasný a celou výstavbu zásadně prodražuje, by se v Praze nyní nepostavil ani byt," zdůrazňuje pražský developer.

"Stále rostoucí bytovou potřebu nejen stávajících Pražanů, ale i jejich nových sousedů, uspokojí jen velké rezidenční projekty se stovkami až tisícovkami bytů. Vedení města by mělo co nejdřív vytvořit podmínky pro to, aby se bytová výstavba mohla konečně pořádně rozjet a adekvátně reagovat na neutuchající oblibu hlavního města. Jen to může zlepšit katastrofální dostupnost vlastního bydlení a o něco zpomalit zdražování nájemního bydlení v hlavním městě," uzavírá Korec z Ekospolu.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž