Přeskočit na hlavní obsah

Dvě jedničky zazáří na narozeninovém dortu krasavice táborské zoo pumy Líly

Nekorunovanou princeznou táborské zoologické zahrady je puma americká Líla. Když má náladu, velice ráda předvádí své atletické tělo návštěvníkům. Už to přitom není žádná mladá holka, ale dospělá kočka. Přestože u žen se věk taktně neuvádí, v případě Líly uděláme výjimku. Návštěvníci s ní v sobotu 6. dubna oslaví její jedenácté narozeniny. Speciální komentované krmení ve znamení dvou jedniček začne hodinu a půl po poledni ve 13:30.



„Puma americká pochází ze Severní Ameriky, místní jí přezdívají mountain lion – horský lev. Je to vyjádření úcty před vrcholovým predátorem a druhou největší kočkovitou šelmou amerického kontinentu. Nezalekne se ani před jinými predátory, zaútočí klidně i na kojoty či aligátory. Návštěvníci naši Lílu často považují jen za trochu víc přerostlou kočku, ale nic není dále od pravdy. Je to opravdu nebezpečná šelma, která dokáže pořádně vycenit zuby a vystrčit drápy. Nejednoho návštěvníka vyděsila i svým mocným řevem, který proniká až do morku kostí. Ale nebojte se, oslavu si velmi užije. Kromě zajímavostí z jejího života tak jistě získáte i krásné fotky. Po jídle se vám jistě spokojeně předvede v celé své kráse,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka a dodává, že od tohoto týdne je zoologická zahrada otevřená každý den od devíti hodin do šesti hodin odpoledne.

Puma americká, kterou chová táborská zoologická zahrada, se volně vyskytuje v Severní i Jižní Americe, od Kanady až po nejjižnější cíp kontinentu. Žijí samotářským způsobem života, samci se se samicemi sdružují jen v době páření. Samice vábí samce hlasitým voláním, ti pak o možnost pářit se s ní mezi sebou bojují. Pumy často útočí skokem z výšky, překvapenou kořist většinou usmrtí prokousnutím hrdla. Nejčastější potravou jsou jelenovití, loví také menší zvířata, jako jsou bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývalové, skunkové a malí hlodavci.

Pumy se ve volné přírodě striktně vyhýbají teritoriím, ve kterých žijí jaguáři. Jsou vynikající skokani, z místa dokáží skočit až šest metrů, s rozběhem až dvojnásobek. Ocas používají při skoku jako kormidlo. Není vědecky potvrzeno, že by se puma vyskytovala v černé barvě.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 470 zvířat, která patří k 77 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž