Přeskočit na hlavní obsah

Zabavené chladnomilné šelmy naleznou dočasný azyl v Táboře. Zoo otevřela unikátní záchranné centrum

Bazén na ochlazení, vyvýšená palanda pro lepší výhled či statné kmeny pro nezbytnou manikúru. Jako někde na dovolené si budou připadat chladnomilné šelmy, které původním majitelům zabaví stát. Skončí totiž v unikátním Záchranném centru CITES pro chladnomilné šelmy, která dnes za účasti vedení Ministerstva životního prostředí ČR, České inspekce životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR, Krajské veterinární správy a města Tábora otevřela táborská zoologická zahrada. Vybudování centra financoval Státní fond životního prostředí ČR.

Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera

Jsem rád, že zrovna v naší zoologické zahradě vzniklo unikátní centrum, ve kterém najdou dočasný azyl zabavené chladnomilné šelmy z celého Česka. Takové místo u nás dosud chybělo, zabavená zvířata tak často musela zůstávat v nevyhovujících podmínkách. Vybudováním tohoto centra plně naplňujeme poslání naší zoo, kterým je ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že pomůžeme zachránit velké šelmy, které byly chovány nelegálně, žily v nevyhovujících podmínkách nebo je jejich původní majitelé týrali. Dočasný azyl tak u nás už brzy budou moci najít tygr ussurijský, puma americká, chladnomilné druhy levhartů a všechny druhy rysů a vlků,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že o umístění konkrétního zvířete bude vždy rozhodovat Ministerstvo životního prostředí ČR.

„Zoo Tábor jako vůbec první vyslyšela volání státu po vybudování záchranných center pro velké šelmy. Ty potřebujeme pro zvířata, která žijí v nevyhovujících podmínkách nebo jsou chována zcela nelegálně na území České republiky. Bohužel je ale často nemáme kam umístit v momentě, kdy dochází k jejich odebrání od původních chovatelů. Díky podpoře z Národního programu Životní prostředí ve výši téměř 10 milionů korun vzniklo v Táboře zařízení, kam bude možné umístit velké spektrum chladnomilných šelem jako je třeba tygr ussurijský, levhart mandžuský nebo puma americká. Další zařízení vznikají i jinde po republice, v ideálním stavu by mělo za čtyři roky vzniknout celkem pět zařízení, která mohou pojmout deset menších a až dvacet velkých šelem jako je tygr nebo lev,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera

Dva moderní výběhy navržené podle nejnovějších chovatelských trendů nabídnou zabaveným zvířatům opravdu velkorysé životní podmínky. „Rozhodli jsme se proto použít systém nerezové sítě místo mříží. Součástí každého výběhu je i jezírko pro plavání, velký přístřešek, vyhlídková palanda, terénní úpravy s valem sloužícím jako další vyhlídka, statný kmen pro enrichment a další kmeny pro broušení drápů a oddělené krmiště. V každém výběhu mohou být dvě zvířata, celková kapacita tak bude čtyři zvířata. Záležet ale bude na jejich velikosti a tom, zda jsou zvyklá žít společně,“ popisuje Korec.

Táborská zoologická zahrada otevřela Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera

Nejde přitom o zanedbatelný problém, u soukromých chovatelů v Česku žijí desítky velkých chráněných šelem, kterým ve volné přírodě hrozí vyhynutí. Často jsou nucené zůstávat v nevyhovujících podmínkách. „Chovat velké šelmy, jako je například tygr ussurijský, není vůbec jednoduché. Kromě obrovských nákladů na výživu, veterinární péči i dostatečné zázemí, je potřeba mnoho povolení, protože se jedná o ohrožené druhy zvířat. Přesto se stále najdou jednotlivci, kteří nařízení obchází a zvířata doslova týrají chovem v naprosto nevyhovujících podmínkách. Takové má stát zabavit, ale reálně se to často neděje, protože zvířata po odebrání často nebylo kam umístit. Někdy proto došlo dokonce k tragédiím, jako byla ta před pěti lety na Vsetínsku, kde lev roztrhal svého chovatele. Lva i lvici následně policie zastřelila. K ničemu tak tragickému přitom dojít nemuselo. Krajská veterinární správa chov nepovolila, protože ubikace a výběh byly postaveny načerno bez stavebního povolení.  Stát tak měl zvířata odebrat a umístit do vhodných podmínek. Kvůli chybějícímu záchrannému centru k tomu ale bohužel nedošlo,“ přibližuje tragický případ ředitel zoo Korec.

Táborská zoologická zahrada otevřela Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera



Táborská zoologická zahrada otevřela Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera

Táborská zoologická zahrada otevřela Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera



Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera


Zabavené chladnomilné šelmy naleznou v táborské zoo dočasný komfortní domov. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v Česku vyměňuje milovická rezervace přírůstky také se za

Největší dárek letošních Vánoc? Darujte zubra pod stromeček a pomozte nejznámější české rezervaci

Dárek, který může výrazně pomoci obnově české přírody. Lidé mohou letos nadělit svým blízkým zubra z nejznámější české rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Stačí jen kliknout na   darujme.cz/zubrpodstromecek   a vybrat si adopci dospělého zvířete, mláděte nebo některé z dalších kategorií. Lidé tak mohou pořídit pro sebe, členy své rodiny či známé a kamarády originální í vánoční dárek. „Darováním zubra pomůžete nejenom tomuto největšímu živočišnému druhu Evropy, ale i stovkám druhů květin, motýlů, brouků nebo ptáků, které pastva zubrů a dalších velkých kopytníků pomáhá chránit,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků. Pomoc zubrům je navíc jednou z nejúčinnějších cest, jak přispět k ochraně klimatu. „Vědci zjistili, že pastva zubrů a dalších velkých kopytníků pomáhá vázat uhlík o padesát procent více, než veškeré lesy na naší planetě,“ doplnil Dalibor Dostál. Darování zubra tak přiná

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci. „Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká kraji