Polovina papoušků se má v češtině přejmenovat, nová jména získají i někteří ptáci. Zastavme tuhle šílenost, apeluje Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k novému českému pojmenování vybraných ptáků včetně papoušků.

„Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“ Výrok připisovaný bývalému ruskému premiérovi Viktoru Černomyrdinovi přesně sedí na jednání Názvoslovné komise České společnosti ornitologické. Že jste o tomto orgánu nikdy neslyšeli? Nebude sami. Její činnost není běžně příliš vidět. Přesto nápad, se kterým tato běžně takřka neviditelná komise nyní přišla, způsobí obrovský zmatek a chaos. Nejde o nic jiného, než vymýšlení nových českých názvů pro ptáky. Například u papoušků se změna dotkla hned 158 druhů, tedy takřka poloviny všech taxonomicky popsaných druhů papoušků.

Změny se přitom netýkají jen druhových jmen, ale v některých případech i jmen rodových. Jak upozornil server ararauna.cz, například tepuj zelený se má nově jmenovat aymara tepuiový, papoušek rudobřichý ponese nové pojmenování rosela modrokřídlá, papoušek Brehmův bude nově tygroušek hnědohlavý, vini rudorousý má být charmozin rudokrký a mada černoramenný se stane alexandrem velkozobým. Že v tom už teď máte zmatek? Nedivím se. Vězte, že se přejmenování týká 158 druhů papoušků. A to ještě nemluvím o dalších ptácích, které si názvoslovná komise také vzala na paškál.

Masové přejmenovávání, které ve většině případů nemá žádné objektivní odůvodnění, způsobí jen obrovský chaos. Problém je to hlavně u ohrožených druhů, u kterých se už léta odborníci snaží popularizovat nutnost jejich ochrany mezi širokou veřejností. S novým jménem však budou muset začít zcela od začátku. Nehledě na to, že pod novým jménem si nikdo k danému druhu bližší informace už nedohledá. Pokud tedy nebude znát i staré označení daného druhu. Měly by se přepisovat také stovky naučně-populárních publikací i například informačních cedulí v zoologických zahradách či chovech. O nutnosti měnit dokumentaci k chovaným druhům ani nemluvě.

Není divu, že se proti této veřejně neprodiskutované změně zvedla obrovská vlna odporu. Negativní stanovisko zaujala mimo jiné Odborná komise Českého svazu chovatelů pro chovatele exotického a okrasného ptactva, proti novému českému názvosloví jsou i zástupci zoologických zahrad.

Podle posledních informací nejde o definitivní změnu, ale pouze návrh. Tento fakt do celé záležitosti vnáší ještě větší zmatek. Změny se totiž letos už propsaly do online taxonomických databází Biolib.cz a eBird.org, z nichž oficiální informace čerpají mnohé organizace včetně zoologických zahrad a chovatelských svazů.

Na základě výše uvedeného se proto připojuji k výzvám odborníků zrušit nové názvosloví a vrátit se k původnímu a osvědčenému. Zároveň vyzývám k rozpuštění Názvoslovné komise ČSO a jmenováním nových členů z řad ornitologů, zoologů i chovatelů. Ti musí do budoucna jakékoliv plánované změny vždy zveřejnit s dostatečným předstihem a zdůvodněním a nechat čas odborné veřejnosti na oponování. Jen tak docílíme toho, že nebudou tak zásadní změny pojmenování ptáků přijímána pokoutně a chaoticky.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

  

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.