Přeskočit na hlavní obsah

Vzácné ovce se šroubovitými rohy se zabydlují v táborské zoo

Pochází z Uher a první zmínky o nich jsou ze 16. století. Maďarsko je dosud považuje za národní plemeno, v Česku však patří mezi vzácná a vymírající plemena. Na první pohled je odlišitelná díky svým až jeden metr dlouhým šroubovitým rohům. Možná už tušíte, že mluvíme o ovcích domácích cápových. Pět samic tohoto vzácného středověkého plemene tento týden rozšířilo zvířecí osazenstvo táborské zoologické zahrady. Do Tábora ovce cápovy doputovaly z chomutovské zoo.

Táborská zoologická zahrada se rozrostla hned o pětici vzácných ovcí cápových. FOTO: archiv ZOO Tábor

Naši příznivci vědí, že posláním táborské zoologické zahrady je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Lidé si pod tím nejčastěji představí exotické druhy někde z pralesa, smutným faktem bohužel je, že i u nás vymírá spousta zvířat, o kterých bychom to na první pohled třeba ani neřekli. Jedním z nich je i středověké plemeno ovce cápová, kterou ministerstvo životního prostředí řadí mezi vzácná a v Česku vymírající plemena. I v Maďarsku tvoří jen pět procent populace chovaných ovcí, ministerskou vyhláškou je proto i tam chráněným původním plemenem. Jsme rádi, že i naše zoo se podílí na zachování tohoto zajímavého ovčího plemene,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Ovce domácí cápová pochází z Uher, první zmínky o ní jsou ze 16. století. Maďarsko ji považuje za národní plemeno a ministerskou vyhláškou ji zařadilo mezi chráněná původní plemena. Je charakteristická svými dlouhými rovnými kroucenými rohy, které dorůstají až metrové délky. Díky nim se tomuto plemenu říká také šrouborohá racka. Právě hustota šroubovice je dost důležitá – čím je hustší, tím je kvalitnější a cennější.

Tvar rohů také odlišuje dva současné typy – debrecínský a tatranský. Debrecínský typ má rohy vzhůru ve tvaru písmene V pod úhlem 45 stupňů, tatranskému typu rostou rohy vodorovně do stran. Beranům dorůstají 50 až 60 centimetrů, bahnicím 30 až 40 centimetrů.

Plemeno je odolné vůči nepříznivému počasí a chová se hlavně pro kvalitní vlnu, maso s malým množstvím tuku i mléko, které dává mléčným produktům specifickou chuť. Beran dává až tři kilogramy stříže, hrubší vlna přitom dosahuje délky 25 až 30 centimetrů a má tvar prstýnků. Existuje ve dvou barevných formách – černé a bílé

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je během září otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...