Přeskočit na hlavní obsah

Skupinu ovcí a koz v táborské zoo rozšířila dvě vzácná starobylá plemena

Skupinu ovcí a koz v táborské zoologické zahradě rozšířila hned dvě starobylá a v současnosti vzácná plemena. Jedná se o dva samce kozy walliské a beránka původního českého hrubovlnného plemene ovce valašská. Obě tato plemena byla v nedávné minulosti na pokraji vyhubení, v posledních letech jich mírně přibývá. Společně s nimi přijely do Tábora také dvě ovce jákobovy. Toto plemeno zoo chová už déle. Ministerstvo životního prostředí ČR eviduje všechna tato tři plemena jako vzácná a vymírající.

Koza walliská pochází ze Švýcarska, v 70. letech 20. století jich žilo jen 440 jedinců a plemeni hrozilo vyhynutí. FOTO: archiv ZOO Tábor

Jsme velmi rádi, že se nám podařilo rozšířit skupinu našich ovcí a koz rozšířit o nová vzácná plemena. Koza walliská pocházející z jižního Švýcarska patří k nejstarším plemenům vůbec. V minulosti bylo ohroženo vyhubením, v sedmdesátých letech minulého století žilo jen 440 zvířat. Díky úsilí jednotlivých chovatelů, zoologických zahrad a dalších organizací se podařilo jejich počet zvýšit do konce dvacátého století na 1570 kusů. Podobně pohnutý osud má také původní české plemeno ovce valašská, první záznamy o něm pochází ze 16. století. Jejich počet zásadně klesal až na pouhých 130 kusů v roce 2001. Valašku proto ministerstvo zemědělství zařadilo od programu uchování genetických zdrojů, díky čemuž se počet těchto ovcí zvýšil až na 952 v roce 2022. Na záchraně těchto starobylých plemen se bude nyní podílet i naše zoologická zahrada,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává.

Koza walliská je plemenem kozy domácí a pochází z jižního Švýcarska z kantonu Wallis. Je výrazně černobíle zbarvená, přičemž krk a hlava jsou černé a zadní část těla bílá. Má velmi dlouhou srst a obě pohlaví mají rohy, které u kozlů mohou dorůst až 80 centimetrů. Jde o jedno z nejstarších plemen koz, kterému v minulosti hrozilo vyhynutí. V 70. letech 20. století přežívalo jen 440 zvířat. Díky záchranným programům jejich počet na konci 20. století vzrostl až na 1570 kusů.

Ovce valašská je původním českým hrubovlnným plemenem ovce domácí, první zmínky o tomto plemeni na našem území pochází ze 16. století. Patří do skupiny cápových ovcí chovaných v oblasti Karpat a na Balkáně. Na naše území se dostala díky osídlení Valachy rumunského původu pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století. Protože pochází z horských oblastí, je velmi odolná a přizpůsobivá i extrémním klimatickým podmínkám. Může být bílá, černá, šedá nebo strakatá. Berani jsou rohatí, bahnice (samice) rohy mohou mít i nemusí. Plemeno je aktuálně zařazeno do genových zdrojů ohrožených druhů zvířat. Díky tomu se podařilo zabránit jejímu vyhubení. V roce 2001 žilo jen 130 jedinců ovce valašské, o jednadvacet let později už jich bylo 952.

Ovce jákobova je plemeno ovce domácí, které se ve své současné podobě rozšířilo z Anglie. Přesný původ znám není, poprvé však byly pravděpodobně chovány v 16. století právě v Anglii. Některé prameny uvádí, že tam byly dovezeny z Blízkého východu. Tutu hypotézu podporují starověké syrské a mezopotámské reliéfy zobrazující ovce se čtyřmi rohy velmi podobného vzhledu. Genetické znaky ale spojení s východními plemeny neprokazují. Název plemene odkazuje na biblickou postavu Jákoba, kterému se měla díky jeho nadpřirozeným schopnostem narodit černobíle strakatá jehňata. Je typická černobíle strakatým či skrvnitým zbarvením a dlouhým poměrně tlustým ocasem. Obě pohlaví mají rohy, samci dva až tři páry rohů, samice jeden až dva páry. V Česku patří k vzácným a vymírajícím plemenům domácích zvířat.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je během října otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v Česku vyměňuje milovická rezervace přírůstky také se za

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci. „Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká kraji

Největší dárek letošních Vánoc? Darujte zubra pod stromeček a pomozte nejznámější české rezervaci

Dárek, který může výrazně pomoci obnově české přírody. Lidé mohou letos nadělit svým blízkým zubra z nejznámější české rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Stačí jen kliknout na   darujme.cz/zubrpodstromecek   a vybrat si adopci dospělého zvířete, mláděte nebo některé z dalších kategorií. Lidé tak mohou pořídit pro sebe, členy své rodiny či známé a kamarády originální í vánoční dárek. „Darováním zubra pomůžete nejenom tomuto největšímu živočišnému druhu Evropy, ale i stovkám druhů květin, motýlů, brouků nebo ptáků, které pastva zubrů a dalších velkých kopytníků pomáhá chránit,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků. Pomoc zubrům je navíc jednou z nejúčinnějších cest, jak přispět k ochraně klimatu. „Vědci zjistili, že pastva zubrů a dalších velkých kopytníků pomáhá vázat uhlík o padesát procent více, než veškeré lesy na naší planetě,“ doplnil Dalibor Dostál. Darování zubra tak přiná