Přeskočit na hlavní obsah

Přimět princeznu táborské zoo pumu Lílu k pózování není jen tak

Možná to taky znáte. Podíváte se po ránu do zrcadla a nevěříte vlastním očím, kdo se to na vás dívá. V takové chvíli rozhodně nemáte náladu na to, aby vás kdokoliv fotil. Pravděpodobného fotografa byste jistě odměnili podobným pohledem, jakým počastovala puma Líla z táborské zoologické zahrady ošetřovatelku Barboru Kubíčkovou, když v její ruce místo oblíbeného pokrmu uviděla zapnutý foťák. To by tak hrálo, aby jí někdo fotil nepřipravenou. Zaujmout správnou pózu není jen tak. Ale i princezna táborské zoo Líla to umí moc dobře, jak ostatně dokazuje podzimní fotka Václava Kučery.

Foto: ZOO Tábor/Barbora Kubíčková

Puma americká, kterou chová táborská zoologická zahrada, se volně vyskytuje v Severní i Jižní Americe, od Kanady až po nejjižnější cíp kontinentu. Místní jí přezdívají mountain lion – horský lev. Je to vyjádření úcty před vrcholovým predátorem a druhou největší kočkovitou šelmou amerického kontinentu. Nezalekne se ani před jinými predátory, zaútočí klidně i na kojoty či aligátory.

Foto: ZOO Tábor/Václav Kučera

Žijí samotářským způsobem života, samci se se samicemi sdružují jen v době páření. Samice vábí samce hlasitým voláním, ti pak o možnost pářit se s ní mezi sebou bojují. Pumy často útočí skokem z výšky, překvapenou kořist většinou usmrtí prokousnutím hrdla. Nejčastější potravou jsou jelenovití, loví také menší zvířata, jako jsou bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývalové, skunkové a malí hlodavci.

Pumy se ve volné přírodě striktně vyhýbají teritoriím, ve kterých žijí jaguáři. Jsou vynikající skokani, z místa dokáží skočit až šest metrů, s rozběhem až dvojnásobek. Ocas používají při skoku jako kormidlo. Není vědecky potvrzeno, že by se puma vyskytovala v černé barvě.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je v listopadu pro veřejnost otevřená o víkendech od 9:00 do 16:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. 

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v Česku vyměňuje milovická rezervace přírůstky také se za
Okomentovat
Další informace

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci. „Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká kraji
Okomentovat
Další informace

Největší dárek letošních Vánoc? Darujte zubra pod stromeček a pomozte nejznámější české rezervaci

Dárek, který může výrazně pomoci obnově české přírody. Lidé mohou letos nadělit svým blízkým zubra z nejznámější české rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Stačí jen kliknout na   darujme.cz/zubrpodstromecek   a vybrat si adopci dospělého zvířete, mláděte nebo některé z dalších kategorií. Lidé tak mohou pořídit pro sebe, členy své rodiny či známé a kamarády originální í vánoční dárek. „Darováním zubra pomůžete nejenom tomuto největšímu živočišnému druhu Evropy, ale i stovkám druhů květin, motýlů, brouků nebo ptáků, které pastva zubrů a dalších velkých kopytníků pomáhá chránit,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků. Pomoc zubrům je navíc jednou z nejúčinnějších cest, jak přispět k ochraně klimatu. „Vědci zjistili, že pastva zubrů a dalších velkých kopytníků pomáhá vázat uhlík o padesát procent více, než veškeré lesy na naší planetě,“ doplnil Dalibor Dostál. Darování zubra tak přiná
Okomentovat
Další informace