Strašidelná dýně, ze které lezou červi, je tím pravým doplňkem
strašidelného svátku Halloween. Citlivější duše to mohou vnímat jako přehnané,
naopak surikaty z táborské zoologické zahrady jsou nadšené. Neobvyklé
servírování nejoblíbenější pochoutky ze strašidelného „nádobí“ si vyloženě
užívají. Přestože jsou surikaty velmi šikovné, dostat se k lákavým červům
malými dírami není jednoduché. Naštěstí je tu hodná ošetřovatelka, která
drobným šelmám ráda pomůže. Surikaty se jí za to odvděčí zajímavými pózami,
které můžete vidět i na našich fotkách.
Surikaty vlnkované chované v ZOO Tábor obývají skalnaté i písčité
oblasti jižní Afriky a běžně žijí ve velkých skupinách čítajících až desítky
členů. V těchto skupinách však panuje přísná hierarchie a rozdělení rolí.
Rozmnožovat se může pouze dominantní pár, nepřipouští se příbuzenské páření ve
skupině. Na místo dominantní samice nastupuje pouze její dcera, která čeká na
samce z jiného rodinného klanu.
O mláďata se starají ostatní členové skupiny, protože dominantní
samice velmi brzy opět zabřezne. Všechny ostatní surikaty jsou dominantnímu
páru podřízené, přičemž každá surikata plní konkrétní úkol. Vybraní jedinci,
kteří hlídají ostatní před predátory, stojí vzpřímení na vyvýšeninách, odkud
mají dobrý přehled po okolí. Neustále se rozhlíží kolem sebe, což návštěvníkům
připadá, jako by jim tyto hlídky pózovaly. Ve skutečnosti však hledají
jakýkoliv náznak nebezpečí. Jiná surikata má za úkol shánět potravu, další se
stará o potomstvo a jejich výchovu, jiné hloubí a vylepšují nory. Při nebezpečí
se semknou a brání rodinnou skupinu společně bez rozdílu postavení ve skupině.
Surikaty se živí převážně hmyzem, pavouky a měkkýši, jejich
oblíbenou potravou jsou sarančata. Neodmítají ani hlodavce, ptáky hnízdící na
zemi a jejich vejce, ještěrky a další drobné živočichy. Občas požírají výhonky,
pupeny a kořínky některých rostlin. Díky své obratnosti jsou schopné lovit i
jedovaté štíry. Při lovu živé kořisti ji nejdříve udeří tlapkami a potom ji
usmrtí kousnutím. Díky propracované skupinové spolupráci dokáží ulovit i zvíře
výrazně větší než jsou samy.
K lovu i vyhrabávání nor či potravy surikatám slouží dlouhé drápy.
Dokáží se postavit na dvě tlapky, stabilitu v této pozici jim zajišťuje dlouhý
ocas. Surikaty vylézají z nor brzo ráno a hned poté si posedají na různá místa
a sluní se. Po mrazivé noci, kdy teplota v poušti klesá i k nule, se totiž
potřebují pořádně prohřát.
ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených
druhů zvířat je v listopadu pro veřejnost otevřená o víkendech od 9:00 do
17:00.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat