Ve volné přírodě žijí jen na jednom jediném místě na jihu Afriky a podle posledních odhadů jich žije jen 13. O něco větší populace přežívá ve světových zoologických zahradách a ode dneška se k nim přidala i ta táborská. Mimořádný a velmi vzácný bílý lev Gandalf obydlel nový výběh spolu s lvicí Aishou, jejíž zbarvení je běžné. Do Tábora oba lvi přicestovali ze zrušeného soukromého chovu.
Nejnovějším obyvatelem
táborské zoologické zahrady je vzácný bílý lev Gandalf. FOTO: ZOO Tábor/Václav
Kučera
„Jsme velice rádi, že se nám
podařilo získat takhle mimořádné zvíře. Bílé zbarvení Gandalfa není způsobeno
albinismem, ale extrémně vzácnou genetickou mutací zvanou leucismus. Bílí lvi
žijí ve volné přírodě jen zcela výjimečně a pouze na jediném místě na světě – v
oblasti Timbavati sousedící s Krugerovým národním parkem v Jihoafrické
republice. Podle organizace Global White Lion Protection Trust jich ve volné
přírodě žije méně než dvacet. O něco větší počet bílých lvů bychom nalezli
v různých světových zoologických zahradách, ke kterým ode dneška patří i
zoo v Táboře,“ říká ředitel ZOO
Tábor Evžen Korec.
Africké
domorodé kmeny bílé lvy po staletí považují za hvězdné bytosti, které jsou
darem od bohů. Věří, že jim mají zajistit mír a prosperitu. Vědci v jejich
skutečnou existenci dlouho nevěřili a považovali je jen za součást legend
afrických domorodců. První popsané pozorování bílého lva pochází až z roku
1938, dlouho však bylo zpochybňováno. Poprvé vyfocen byl dokonce až v sedmdesátých
letech minulého století. „Vědci jejich
extrémní vzácnost nejprve vysvětlovali tím, že jsou vůči běžně zbarveným lvům v nevýhodě.
Teprve nedávno se ukázalo, že opak je pravdou, protože ve světlých písčitých
oblastech jižní Afriky jsou maskovaní mnohem lépe. Ani to je ale neuchránilo od
smutného osudu mnoha jiných živočišných druhů. Kvůli jejich výjimečnosti se na
ně zaměřili pytláci toužící po mimořádné trofeji. Od roku 1994 tak nebyl ve
volné přírodě spatřen ani jeden bílý lev a byli tak považováni za ve volné
přírodě vyhynulé. To se změnilo až po zahájení jejich návratu do přírody
v roce 2004, první bílá lvíčata se díky tomu v rezervaci Timbavati
narodila už o dva roky později. V roce 2014 se poprvé objevila také
v sousedním Krugerově národním parku. Přesto stále žije více bílých lvů
v zoologických zahradách než ve volné přírodě,“ doplňuje ředitel zoo
Korec a připomíná, že bílý lev je i symbolem českého nejvyššího státního
vyznamenání.
Společně s Gandalfem
do Tábora dorazila také běžně zbarvená lvice Aisha. FOTO: ZOO Tábor/Václav
Kučera
Společně se
samcem Gandalfem do táborské zoologické zahrady přicestovala také sedmiletá
samice Aisha, jejíž zbarvení je standardní. Oba lvi jsou zástupci lvů
pustinných, v táborské zoologické zahradě tak žijí už dva páry těchto
majestátních zvířat.
Lvi obývají
stepní, lesostepní a polopouštní oblasti převážně východní a v menší míře i
západní subsaharské Afriky v počtu 20 až 30 tisíc kusů (nejnižší odhady hovoří
o pouhých deseti tisících). Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách.
Jejich nejčastější kořistí jsou velcí savci, především kopytníci. Většinou loví
samice, samci se lovu účastní jen výjimečně. Ačkoliv loví samice, přednostní
právo na ulovenou kořist má vždy dominantní samec.
U lvů se
projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců
je jejich hříva. Hlavní role hřívy spočívá v rozpoznání „kvality samce“. Její
velikost a zbarvení je znamením kondice, přičemž se zdá, že lvi vnímají tmavou
barvu jako signál dominance. Hříva také chrání hrdlo samce v boji s jiným lvem.
Většinu dne odpočívají, dokážou prospat až 20 hodin denně. Lvi se páří v jakémkoliv
ročním období. V průběhu páření, které trvá několik dní, kopuluje pár
pravidelně dvacetkrát až čtyřicetkrát denně. Tento druh je zařazen na seznam
CITES. Na listině ohrožených druhů IUCN je africká subpopulace označená jako
zranitelná, indická subpopulace jako ohrožená.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je od listopadu otevřená pouze o víkendech od 9:00 do 16:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která
patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů
patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat